Výbor pro digitální ekonomiku se věnoval mapování digitálních strategií, vizi eGovernementu v ČR i legislativě pro digitální věk

V úterý 21. února se na Úřadu vlády uskutečnilo čtvrté jednání Výboru pro digitální ekonomiku, jemuž předsedá vládní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. Členové výboru z řad ministerstev, byznysu, samosprávy a sociálních a hospodářských partnerů se věnovali analýze mapování digitálních strategií, vizi eGovernmentu v České republice či návrhu metodiky k tvorbě legislativy z pohledu digitální agendy.

„Dnes jsme se s výborem shodli na tom, že potřebujeme v České republice jeden zastřešující dokument pro všechny vládní strategie, který dokáže komplexně ošetřit celospolečenské dopady digitalizace. Vize eGovernmentu je jasná, v centru musí stát občan a jeho potřeby. Tomu musí být přizpůsobena i komunikace občanů se státem tak, aby odpovídala 21. století. Všech těch až 700 online služeb poskytovaných státem musíme zjednodušit a zdostupnit směrem jejich uživatelům „uvedl koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza.

Úvodem se výbor pro digitální ekonomiku zaměřil na analýzu mapování digitálních strategií. V současnosti víme, že takových dokumentů v České republice existuje až na 50. Členové v diskuzi upozornili na to, aby byly do budoucna v materiálech vlády pokryty zejména oblasti tvorby legislativy, samosprávy, vzdělávání či pracovního trhu. Z diskuse rovněž vyplynulo, aby na strategické úrovni existoval jediný zastřešující materiál, který pojme všechny celospolečenské dopady digitalizace. Řešením má být Akční plán Společnosti 4.0, který plánujeme zpracovat ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a dalšími sociálními partnery do léta 2017. V plánu je do tohoto dokumentu zakomponovat i další iniciativy související s digitalizací a současný Akční plán pro rozvoj digitálního trhu, v němž jsou stanovena krátkodobá opatření.

Členové výboru dále diskutovali výsledky průzkumu zaměřeného na rozvoj potřeb v oblasti eGovernmentu. Zjistili jsme, že Česká republika v současnosti poskytuje až na 700 online služeb a dalším úkolem musí být zajistit jejich dostupnost pro občany, uživatelskou nenáročnost a měřitelnost. O existenci těchto služeb často občané ani netuší. V této chvíli je cílem koordinátora digitální agendy dopracovat se všemi zapojenými členy stručnou vizi zaměřenou na podobu komunikace občana se státem v digitálním věku. S tímto tématem souvisí i otázka otevřených dat jako způsobu pro efektivnější využívání informačních a digitálních technologií v oblasti veřejné správy.

Diskuze se věnovala i návrhu metodiky pro tvorbu a hodnocení dopadů legislativy, jejímž cílem je dosáhnout digitálně přívětivých zákonů. Metodika doplní opatření, díky kterému jsme komise Legislativní rady vlády rozšířili o odborníky na IT právo. V současnosti nemají resorty povinnost navrhovat legislativu a její dopady s ohledem na digitální ekonomiku. Metodika přinese jasná pravidla postupu pro přípravu legislativy tak, aby brala v potaz vývoj nových digitálních technologií. Hlavním cílem dokumentu je, aby se jednotlivé resorty při tvorbě předpisů zaměřily nad možnostmi, zda legislativní návrh nemůže využít již zavedených informačních systémů nebo již získaných dat. První část metodiky je věnována principům digitálně přívětivé legislativy a druhá část dokumentu představuje jakýsi checklist, který je inspirován evropskými zkušenostmi a měl by být tvůrci legislativních návrhů zodpovězen při vyhodnocování dopadů navrhovaného předpisu. Jedním z hlavních principů metodiky je zajištění komunikace státu s občany primárně elektronickou cestou, s ohledem na zachování možnosti dalších kanálů. S otázkou této metodiky rovněž souvisí již zmíněná oblast otevřených dat a jejich využívání.

Další jednání Výboru pro digitální ekonomiku se uskuteční v průběhu dubna.