Tomáš Prouza: Aplikace už používá mnoho českých vesnic

„Musíme vědět, kde v České republice reálně jsou mizející pracovní místa a podívat se na modernizované továrny, abychom věděli, co vzniká,“ říká v rozhovoru digitální zmocněnec Tomáš Prouza.

Výzvy čtvrté průmyslové revoluce měla zatím Česká republika sklon podceňovat. Digitalizace a robotizace výroby i služeb přinesou zásadní změny, jak budou lidé přemýšlet, vzdělávat se a pracovat. Tomu, aby Češi nezaspali vývoj, má pomoci i nový digitální zmocněnec při Úřadu vlády. Nedávno se jím stal státní tajemník pro Evropské záležitosti Tomáš Prouza. Jeho úkolem bude koordinovat jednotlivá ministerstva, kterých se téma kybernetického úsvitu týká.

„Pomáhá i to, že téma digitální ekonomiky začalo být výrazně důležitější i pro premiéra. Poslední rok absolvoval mnoho debat o čtvrté průmyslové revoluci, při cestách do Německa viděl moderní digitalizovanou továrnu, na západním pobřeží viděl v reálu úspěch, jaký znamená digitální ekonomika, a co to může přinést. Debata musí být primárně o tom, kde má být Česká republika za 15 nebo 20 let. Takovou debatu musí vést premiér, protože je to o sladění průmyslu, vzdělávání, politiky zaměstnanosti,“ říká Tomáš Prouza v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Pro většinu lidé je těžké si pod digitální ekonomikou něco představit, většinou to skončí na tom, že jde o rychlý internet na chatě v horách. Jenže jde třeba i o tom, jak mezi sebou budou komunikovat podniky v rámci dodávek a subdodávek…

PROUZA: Toto, ale ještě důležitější je, jak se změní požadavky na kvalifikaci zaměstnanců. Když dnes řeknete soustružník, už to dávno není kluk, který může ze školy odejít v šestnácti. Už i soustružník musí aspoň trochu umět naprogramovat obráběcí stroj, musí vědět a umět daleko víc.

Digitalizace na jednu stranu znamená odstranění části manuální práce, ale za cenu toho, že musíme nově dělat věci, které nás 30 let nikdo neučil. Nebude platit, co ještě nedávno platilo – že se v něčem vyučíte a bude to stačit na dalších 40 let.

Tomáš Prouza

LIDOVÉ NOVINY: Není taková vize proti zájmům sociální demokracie, jejímž jste členem? Místo někdejších deseti soustružníků na stejnou práci stačí jeden, který stiská tlačítka.

PROUZA: Naopak, pokud je něco sociálnědemokratické téma, pak jak budou vypadat pracovní místa budoucnosti. Buď to můžete ignorovat a za 15 let zjistíte, že je tu obrovská skupina lidí, která není schopná sehnat práci. Nebo to téma zkusíme chytit už dnes a dá nám to čas upravit kvalifikační a vzdělávací systém, pomoci lidem, aby i za těch 15 let nějaké místo našli.

LIDOVÉ NOVINY: Zaniknou manuální práce, což je skupina lidí, která je zároveň nejhůře rekvalifikovatelná, protože není zvyklá na seberozvoj a vzdělávání. Co s touto skupinou?
PROUZA: To je jedna z věcí, na kterou se musíme soustředit. Musíme si zmapovat, jaká místa budou mizet a jaká nová budou vznikat. Dnes to nikdo neví, vzniklo zatím jen pár nových fabrik, na nichž to jde testovat. Musíme vědět, kde v České republice reálně jsou ta mizející pracovní místa a podívat se na modernizované továrny, abychom věděli, co vzniká.

Máme deset patnáct let, abychom na to lidi připravili a bavili se o tom, jestli i v případě velkých firem má být čistě zodpovědností státu nabízet rekvalifikace.

Možná by to měla být sdílená zodpovědnost za zaměstnance, nabídka vzdělání v nových technologiích v rámci bonusů.
LIDOVÉ NOVINY: Když se podíváte na jednu velkou firmu na severu Moravy, ukazuje se, že někdy jsou jí zaměstnanci jedno.
PROUZA: Ano, ale tady se bavíme o automobilkách, leteckém průmyslu a dalších společnostech, které tu chtějí dlouhodobě být a jejichž byznys nezničí vývoj komodit, jako se to stalo OKD tím, kam spadly ceny uhlí. Je to jenom o tom, jestli dokážeme současnou pracovní sílu změnit. Kdybychom chtěli za 15 let ve střední Evropě pořád konkurovat levnou pracovní silou, je to špatně.
LIDOVÉ NOVINY: Pravděpodobně to ani nebude možné, protože tento druh práce zastanou stroje.
PROUZA: Tak. Je to silné socioekonomické téma, součástí je otázka, jestli někteří lidé vůbec budou mít šanci si práci najít.

LIDOVÉ NOVINY: Chystáte k tomu nějakou osvětovou kampaň?

PROUZA: Ministerstvo průmyslu zatím udělalo velmi dobrý dokument z pohledu průmyslu, s ministerstvy práce a školství se díváme, jak se vyvinou jejich agendy, a musíme to všechno více propojit. Jsme na začátku, teď musíme zmapovat, co Češi dělají a která místa odpadnou jako první. Intenzivně o tom mluvíme se Svazem průmyslu i odboráři. Na kampaň je ale brzy, nejdřív si musíme výrazně lépe vyjasnit, co vlastně budeme dělat.

LIDOVÉ NOVINY: Pro vás osobně je to děsivá, nebo zářná představa, že část práce převezmou stroje?

PROUZA: Neděsí mě to za podmínky, že s tím budeme aktivně něco dělat, ne sedět a zírat, jak kolem nás jde vývoj. Pokud budeme schopní se na to připravit, bude to fajn, zemi to posune. Z pohledu kvality života a příjmů jsme velmi bohatá země, ale ne z pohledu průměrných platů. To se může změnit právě novou kvalifikací.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to nutně konec levné práce? Vezměme Amazon, který je braný za lídra digitálního trhu a používá řadu levných dělníků.
PROUZA: Je to lídr přesně v tom, že osekává náklady. A otázkou je, jestli v moderních skladech vůbec nějací živí pracovníci budou, vývoj jde nesmírně rychle. Může se stát, že ve skladu Amazonu bude jen pár desítek lidí, kteří dohlédnou na robotizovaný systém, a když se porouchá, dokážou průšvih řešit. Bohužel jsou lidé, kteří ani dnes nemají šanci najít si lépe placenou práci, a taková stratifikace vždycky zůstane.

LIDOVÉ NOVINY: Nejšťastnější možná nakonec budou opraváři strojů.

PROUZA: Nejšťastnější budou ti, kdo se naučí reagovat na systémové poruchy. Je jedno, jestli začne zlobit skladový systém nebo řízení letového provozu. Ti budou placeni velmi dobře.