Ten má od května na úřadě na starosti i digitální agendu. A pro start-upy, které se například v Německu potýkají se zákazy a přísnými regulacemi, protože ohrožují tradiční byznys, má pochopení. „Myslím si, že zákazy jsou varianta, která by měla být na stole až jako poslední. Pro sdílenou ekonomiku to platí dvojnásob,“ míní tajemník, jehož funkce se v bruselském slangu označuje jako Šerpa. Je jedním z klíčových mužů premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), připravuje pro něj podklady pro rozhodování o zahraniční politice a nově se nyní stará mimo jiné i o zvyšování digitální gramotnosti Čechů.

Ve sdílené ekonomice vidí potenciál − stejně jako Evropská komise, která odhaduje celkový hrubý výnos z tohoto byznysu za loňský rok na 28 miliard eur. Přitom by podle propočtů mohl přinést přes 500 miliard eur. „Nechme lidi, ať testují různé modely, a dejme jim šanci přivydělat si,“ říká Prouza. Ten v moderních službách jako BlaBlaCar, jež propojuje řidiče se spolucestujícími, nebo v případě Airbnb majitele bytu s nocležníky, vidí hlavně cestu, jak lépe využít vlastní majetek.

„Tak jako nikomu nezakazujeme pěstovat na vlastní zahradě rajčata a prodávat je na trhu, nemá smysl zakazovat lidem používat volný pokoj a pronajímat ho,“ naráží například na nedávný zákaz Airbnb v Berlíně, kde skončila i služba UberPop.

V Česku zatím žádná omezení neplatí, problémy s úřady ale mají právě řidiči hlásící se k Uberu: kontroloři je postihují za to, že jim chybí taxikářská licence, taxametr nebo střešní svítilna. A nový silniční zákon by měl pokutovat i ty, kdo řidiče do ulic vyslali, tedy samotný Uber. Jeho středoevropského šéfa nedávno primátorka Adriana Krnáčová v dopise žádala, aby kalifornský start-up v Praze přešel po vzoru Německa na službu, kde jezdí jen řidiči s platnou taxilicencí.

Tu budou podle brněnského náměstka primátora Richarda Mrázka požadovat i úředníci v moravské metropoli, kam se služba chystá vstoupit. „Proti fungování aplikace nic nemám, budeme ale trvat na tom, aby řidiči dodržovali zákon,“ uvádí.

Podle Prouzy jsou v tuzemsku debaty o sdílené ekonomice vytržené z kontextu a chybí jasný postoj k věci. „V Praze se řeší Uber versus taxikáři, vedle toho je třeba spousta firem typu Liftago, které propojují zákazníky s taxislužbami a umožňují jim vydělat si víc. Věci nejsou černobílé,“ popisuje Sobotkův tajemník. I proto zadal svým kolegům z Úřadu vlády zpracovat analýzu, která má přinést přesná data o tom, jak si sdílená ekonomika v Česku vede. „Pak bychom se měli začít bavit o tom, kde jsou české hranice národního zájmu,“ vysvětluje Prouza.

Bude se snažit odpovědět například na otázku, zda taxikáři nebo hoteliéři kvůli alternativním službám přicházejí o byznys, nebo jestli je to ve skutečnosti tak, že se vytváří nová poptávka. „Z mého pohledu by například příjem z této aktivity měl být nad určitou hranicí zdaňovaný. A pak je třeba se obor po oboru podívat, jestli je potřeba speciální regulace,“ dodává Prouza.